-François-Marie
Kromě faktu, že nikdo nepopsal francouzskou buržoazii dvacátého století lépe než Louis Aragon, co má spisovatel do činění se skandálem, který od minulého roku zaplňuje stránky francouzských deníků a magazínů? V souvislosti s Aragonovým životem se v sedmdesátých letech minulého století na pařížské scéně poprvé objevilo jméno jednoho z hlavních protagonistů skandálu Oréal, jméno François-Marie Banier. Aragon, autor desítky románů, básník, jeden z tvůrců hnutí dada a surrealismus, spisovatel s červenou hvězdou na klopě saka, který oproti většině svých přátel zůstal straně bolševiků věrný až do konce života, se v červnu roku 1970 zlomený náhlou smrtí můzy a milenky Elsy Trioletové stáhl ze společenského života. O několik měsíců později se vynořil nový Aragon, dandy Aragon, Aragon oblečený podle poslední módy, obklopen mladými eféby, bandou bonvivánů. Spal s nimi anebo je jen zpovzdálí obdivoval? V každém případě prý byl štědrý. Rozdával obrazy, rukopisy, vyhazoval peníze v pitkách a v oslavách, srdce i peněženku otevřeny …. Dveře spisovatelova domova v pařížské ulici La Varenne se netrhly, buržoazie se pohoršeně ušklíbala nad mravy komunistické ikony a komunistická strana odvrátila pohled. Spisovatel zemřel o vánocích v roce 1982… mladíci upadli do hlubin zapomnění, až na jednoho, až na Baniera.
Spisovatel oceňoval mladíkovo mondénní chování, jeho půvab, jeho neúctu ke všemu a ke všem. Když se Banier poprvé setkal s Lili Brikovou, Aragonovou švagrovou a bývalou milenkou ruského básníka Vladimíra Majakovského, neváhal se optat: „A Vladimír ho měl velkýho?“ Historie si Lilinu odpověď nechala pro sebe. Šarmatní mladík neomámil pouze Aragona, jiné stárnoucí veličiny se nechaly okouzlit ďáblem s tváří anděla. Nobelizovaný spisovatel François Mauriac ho pobízel ke psaní, slavná mecenáška Marie Laure de Noailles (narozená 1902) a neméně slavná dekoratérka Madeleine Castaingová (narozená v roce 1894) Baniera finančně podporovaly.1) Někdy koncem osmdesátých let je mladík představen multimilionářce Lilianě Bettencourtové.
-Liliane
Paní Bettencourtová, nejbohatší žena v Evropě, zdědila společnost Oréal po tatínkovi Eugenovi Schuellerovi. Self made man, vynálezce syntetické barvy na vlasy, zakladatel firmy, dovedl propagaci výrobků na umění. „Reklama je způsob, kterým se civilizace brání proti lenosti spotřebitelů,“ tvrdil Eugen Schueller. Před válkou byl blízký extrémní pravici a z období okupace francie nacistickou armádou přežívají pochybnosti o upřímnosti jeho pozdní účasti v odboji. Ale mezi lety 1909 a 1944 se ze skromné manufaktury stala důležitá firma, „Show must go on“, a zničená poválečná francouzská ekonomie potřebuje národní šampióny. Přestupky minulosti jsou zapomenuty.
Liliane nastoupila v roce 1938 do firmy jako stážistka, putovala z oddělení do oddělení a učila se, jak Oréal funguje… o následujících letech biografie mlčí. Znovu se rozpovídá teprve v roce 1950, kdy se provdala za tatínkova společníka Andrého Bettencourta. Po otcově smrti, v roce 1957, Liliane je bohatá, velmi bohatá dědička. Oréal jí náleží a navíc, André se pustil do politiky a jeho kariéra odstartovala, je poslanec a později ministr v několika vládách. Ve vile v Neuilly, na bohatém předměstí Paříže, André a Lilian Bettencourtovi pořádají skvostné večeře, při kterých si dává schůzku francouzská politická a umělecká smetánka. Manželé reprezentují Francii ve světě. V Čině jsou představeni prvnímu tajemníkovi komunistické strany.
„Mao mě měl docela rád. Možná až moc. Nikdy to nešlo daleko, ale byl to báječný vtip. Pro ženu je to něco obrovského ! “ svěřila se paní Bettencourtová v rozhovoru pro Paris Match.
Kulturní revoluce mezinárodních vztahů pro krásku s někonečně dlouhýma nohama, s očima, které zamotaly hlavu nejen Maovi. Představitelka francouzské elegance, Liliane mohla firmu prodat a v době, kdy byla obchodní jednání výhradně mužskou záležitostí, si mohla užívat dědictví, věnovat se manželově kariéře, ale dávala přednost Oréalu. Testovala výrobky, navštěvovala filiálky v zahraničí a hlavně, obkloplila se schopnými lidmi, kteří rok za rokem upevnili pozici společnosti na mezinárodním trhu a znásobili už tak neuvěřitelné bohatství.
-Má milióny, tak proč by je neutrácela?
V roce 1987 Liliane založila Fondaci Bettencourt-Schueller, jednu z nejbohatších ve Francii, která upřednostňuje tři domény: sociální, zdravotní a uměleckou. Liliane odjakživa obdivovala a podporovala umělce všech žánrů. Tím lépe, François-Marie Banier se může pochlubit mnoha talenty : je autor divadelních her a dvou anebo tří románů, filmový herec a módní fotograf. Co na tom, že v ničem nevyniká? Jeho opravdový talent je jinde. François-Marie je vypravěč, znalec Paříže, jejích obyvatel a tajemství, která nenajdete na stránkách magazínů „people“. Zná příběhy tisíce a jedné noci, tisíce drbů, stovky historek, kdo s kým jak a kde. Stýkal se s většinou osobností druhé poloviny dvacátého století. Večeřel s hudebníky, malíři, herci, módními návrháři, s Vladimirem Horowitzem, s Dalím, se Samuelem Beckettem, s Yvesem Saint Laurentem, s Carolinou de Monaco, s Venessou Paradis a s Johnym Deppem… V jeho bytě v Latinské čtvrti, nedaleko od Luxemburské zahrady, se hosté předhánějí v rafinovanosti zlomyslných poznámek na účet nepřítomných přátel s rizikem, že se ocitnou na talíři příštího dýchánku. Vtipný a kultivovaný, krutý a cynický, Banier ovládá umění nad uměním: bavit své obecenstvo.
Banier je pro Liliane průvodcem, zdrojem pobavení, novodobou variantou dvorního šaška. Je nenahraditelný. A Liliane se odměňuje šeky, obrazy, smlouvami na životní pojištění. Postupem let se Liliane čím dále tím méně může bez Baniera obejít. Mohli jste je potkat v jedné z nesčetných galériích v ulici Seine anebo v ulici Beaux-Arts v Paříži, v Moskvě, v Lille, v Milánu anebo v Marakéši. Výstavy Baniérových fotografií byly sponsorovány Oréalem. Ale postupem času se umělcův apetit stává neukojitelným. Bettencourtová mu nechce dát peníze na rekonstrukci nového bytu? Banier dostane hysterický záchvat.
„Většinu času se bavili o penězích. Od paní Bettencourtové toho požadoval hodně a většinou dostal, co chtěl. Byla jsem přítomna scénám, kdy tak naléhal, až z toho byla nemocná a nemohla spát,“ svědčila zdravotní sestra, která strávila jedenáct měsíců ve službách paní Bettencourtové.2)
Stovky miliónů se ztrácí v bezedných Baniérových kapsách.
-Françoise
Françoise Bettencourt-Meyers, dcera a jediná dědička, přivírá oči… Vyhnout se skandálu… zachovat dekórum. Dcera a matka bydlí ve stejné ulici, sto metrů odděluje jednu od druhé. Těžké domovní dveře a sametové závěsy zaručují diskrétnost, ututlávají rodinné drama. V Neuilly, kde byl Nicolas Sarkozy po léta starostou, se špinavé prádlo nepere na veřejném prostranství. Françoise se Lilianě v ničem nepodobá. Její život je méně okázalý, vyhýbá se mondéní společnosti, pařížský mikrokosmos ji unavuje. Raději se věnuje studiím Bible, vztahům mezi křesťanstvím a judaismem, matematice, piánu, svým dvoum synům a snaží se ignorovat Baniera, ale Banier je všudepřítomný, neoddělitelný od Liliane.
André Bettencourt zemřel v roce 2007 a měsíc po jeho smrti Françoise podala žalobu pro „zneužití slabosti“ a zažádala o soudní dohled nad jednáním své matky. Fotograf, kterého se dlouhou dobu snažila přehlížet, vylákal od Liliane již na milardu eur.
Pařížská společnost, daleko od nediskrétních pohledů médií, se v pokusu o sblížení dvou nepřátelských klanů dala před dvěmi lety do pohybu. Bettencourtová a Banier proti Bettencourt-Meyers. Služebnictvo se přiklání na jednu anebo na druhou stranu. Konfidenti si podávají dveře. Stará paní si přeje dohodu mezi jí samou, dcerou a fotografem. Po několika měsících jednání za přítomnosti nejlepších pařížských avokátů, protokol smouvy je připraven, ale k podepsání nikdy nedošlo… prevděpodobně, protože v mezičase Banier přesvědčil Liliane, aby souhlasila s jeho adopcí. Alespoň podle tvrzení služebnictva.
-Mediapart
Až do 16. června loňského roku, kdy se Mediapart, internetové noviny, založené jedním z přednch francouzských novinářů, Edwy Plenelem, rozhodl publikovat ilegální nahrávky telefonních rozhovorů paní Liliane, obyčejný Francouz netušil, co se v rodině odehrává. Bývalý majordomus rodiny Bettencourt, který potajmu záznamy natočil, je předal Françoise, jako důkaz závislosti její matky na Baniérovi, nejrůznějších poradcích a zcela neschopnou samostatného rozhodování. Nahrávka, kterou Françoise postoupila policii a, která se díky kdoví komu dostala do redakce Mediapartu a na internetové stránky, obsahovala i rady, jakým způsobem se paní Bettencourtová může vyhnout příliš vysokým daním a několik narážek na jednoho z ministrů. V jednom z telefonátů, podle Patrice de Maistra, manažera majetku paní Bettencourtové, ministr Eric Woerth je: « manžel paní Woerthové, kterou zaměstnáváte, je to jedna z mých spolupracovnic, což není velká….Ale on je velmi sympatický a je to ministr rozpočtu (….) A navíc se stará o vaše daně. » 2)
Aféra nabírá na rychlosti a komplikovanosti. Ministr Woerth, nad kterým se kvůli nahrávce vznáší stín střetu zájmů, je obviněn novým svědkem aféry, paní Thiboutovou, bývalou účetní manželů Bettencourtových, z nezákonného financování politické strany. Podle vyjádření účetní, Patrice de Maistre předal Ericovi Woerthovi, v době kdy Woerth zastával funkci pokladníka pravicové strany UMP a staral se o finance prezidentské kampaně Nicolase Sarkozyho, 150 000 eur v hotovosti…. a účetní se rozpovídala o letech, kdy obálky plné Franků a později Eur čekaly na hosty po veřeři ve vile Bettencourtových. Mezi jinými, obálku si prý odnesl i jistý Sarkozy, v té době starosta města Neuilly. Pohádkové vyprávění, malá pomsta? Z rodiného rozporu se náhle stal politicko finanční skandál, který ohrožoval nejvyšší sféry státu. I když tvrzení Claire Thibautové o nezákonném financováním nebylo dokázáno, aby se veřejné mínění uklidnilo, ministr Woerth byl laskavě přinucen k demisi. Ministrova manželka byla zaměstanána firmou, jejíž daně měl Woerth pod kontrolou? Minimální prohřešek, pokud se neprojeví, že paní Bettencourtová ušetřila díky ministrově zásahu několik desítek nebo miliónů eur a k tomu zatím nedošlo.
-Mír až do příští války
Koncem minulého roku dcera a matka oznámily smíření, ale čtyři měsíce po podepsání memoranda o porozumění, díky kterému měl skončit konflikt mezi multimilionářkou Liliane Bettencourtovou a její jedinou dcerou Françoise, dědičkou fenomenálního bohatství a firmy Oréal, válečný tomahawk je znovu vykopán. Nová obvinění proti lidem z okruhu paní Bettencourtové… další milóny se vypařily v prospěch přátel blízkých poradců. Paní Bettencourtová je téměř hluchá a podle svědectví je často duchem nepřítomna, ale slovní vervu neztratila a o své dceři tvrdí, že je trochu narušená a měla by se svěřit psychiatrovi (v rozhovoru pro „Journal du Dimanche“). Dcera znovu požádla o přezkoumání zdravotního stavu své matky a podle posledních zpráv, paní Liliane Bettencourtová bude dána pod opatrovnictví.
Bez toho, že by cokoliv vrátil, Marie-François Banier se zřekl všech přislíbených částek a zavázal se, že v budoucnosti nic od majitelky Oréalu nepřijme. Přišel tak o 500 miliónů eur. Nicméně, podle místního tisku za všechna léta, kdy se s paní Bettencourtovou stýkal, štědrá dáma mu věnovala na 993 milónů eur! Opravdový umělec, o kterém Aragon řekl, že jeho dílem je jeho život.
1) Patrice Lestrohan : Le dernier Aragon
2) Mediapart
P.S. Některé kapitoly příběhu jsem vynechla, bylo by to na román anebo na film…. jeden se již připravuje ….