Reklama
 
Blog | Magdalena Bresťáková

Zelené fazolky

Zástupci ministerstva zahraničních věcí a ministerstva zemědělství vysvětlují novinářům, které jsou analýzy a opatření francouzské vlády v souvislosti se světovou potravinovou krizí. Konference je v „off": osoby, které se nacházejí před námi nesmí být ani jmenovány, ani přímo citovány. 

Kde je chyba?

Pokud shrneme, příčiny krize jsou podle ministerstva několikeré: snížení kultivovaných ploch, zvýšení požadavků s ohledem na demografický růst, zvýšení konzumace díky lepším životním podmínkám, zdražení ropy a tím pádem dopravy, biopaliva, klimatické změny, spekulace na trzích.

 

Reklama

Jezte méně masa

Snížení kultivovaných ploch, stejně jako demografický růst anebo fakt, že v některých asijských zemích se za poslední roky zlepšila životní úroveň, nejsou fakty zcela nové. Například v Číně se mezi rokem 1950 a rokem 2007 konzumace masa zčtyřnásobila. Dopřát si věpřové, hovězí anebo kuřecí maso znamená nepřímo znásobit konzumaci obilí a kukuřice. Průměrně je potřeba sedm kilo rostlinných proteinů na produkci jednoho kila vepřového proteinu a sedmnáct kilo na jedno kilo hovězích proteinů. Ne všichni oceňují sójový řízek, ale kdyby se snad Číňanům zachtělo jíst stejný objem masa jako jedí Američané, na což mají plné právo, spotřebovali by 50% světové produkce obilí. 

 

Jsou biopaliva stále v módě?

Základní konstatace Francie o dopadu produkce biopaliv na ceny se neliší od analýzy Jeana Zieglera, zvláštního zpravodajce OSN pro právo na potraviny: zvýšení produkce biopaliv přispělo ke zvýšení cen. Rozdíl je v posouzení rozsahu dopadu. Zatímco Francouzi tvrdí, že není potřeba přehánět, pan Ziegler vyzývá k plnému moratoriu biopaliv, které jsou podle něj jednou z hlavních příčin prudkého nárůstu cen a „zločin proti lidstvu"!

Mezinárodní měnový fond poznamenává: „Mezi 20 a 30% světové produkce kukuřice a řepky olejné bylo odvráceno od jejich původního použití."+)

Američané, kteří se rozhodli v roce 2006 věnovat 60 millónů tun kukuřice na produkci ethanolu (10% celkové světové produkce) proti 10 milliónům v roce 2000 jsou jednou z hlavních příčin zvýšení její ceny. Snížení světových zásob, které bylo způsobeno špatnými sklizněmi a  nižší produkce pro světový trh znamená nátlak na ceny. Stejně jako realita závratného růstu ceny barilu nafty, která přitahuje ceny biopaliv. Cena nádrže jednoho teréního 4×4 se dnes rovná mexičanově roční spotřebě kukuřice.

 

Trh za nic nemůže?

Pokud se týče spekulace na trzích, ministerstvo tvrdí, že je neschopné vyčíslit způsobené škody. Následkem krize amerického hypotéčního trhu (takzvaná krize „subprimes"), se investiční fondy masivně vrhly na jisté hodnoty – naftu, zlato, zemědělské produkty. Obilí, soja, kukuřice se staly novým investičním útočištěm. Jak daleko sahá spekulace? Francouzi nejsou schopni odpovědět. Jaké jsou možnosti k jejímu ovlivnění? Pravděpodobně žádné a i tak, v okamžiku kdy bude trh znovuobnoven, problém se vyřeší sám od sebe. 

Netrpělivý pan Ziegler je názoru diametrálně odlišného: spekulace je  příčinou 30% zvýšení potravinových produktů a je více než nutné doprovodit trh s potravinamistejnými omezeními jako finanční trhy.

Zvláštní, s penězmi se smí hrát jen opatrně, zatímco se základními potravinovými surovinami si trh může dělat co chce.  

 

Co vlastně můžeme ovlivnit?

Krize není naštěstí krizí zásob, ale pouze otázkoukupní síly, tvrdí Francie, a dotýká se hlavně chudých obyvatel městských aglomerací.

Samozřejmě, ze je potřeba zvýšit potravinovou pomoc, začít přemýšlet o zemědělské kampani na rok 2008-2009 a o subvencích  a o distribuci osiva (pokud zmeškáme příští setbu nebude se pouze jednat o problém kupní síly, ale o kolaps v zásobování). A bude potřeba přeorientovat celou politiku pomocí. Donedávna byla přednost dána průmyslovému rozvoji a rozvoji služeb.  Zemědělství se stalo druhořadým prvkem, jako by se zemědělské produkty vyráběly na jiné planetě a kdokoliv si je mohl kdykoliv za devizy koupit. Evropská komise šla tak daleko, že upřednostňovala pomoc produkcím, jejichž cílem je evropský trh. Tak například v Senegalu, kde v důsledku drahoty potravin vypukly v minulém měsíci nepokoje, Evropa podporuje produkci zelených fazolek. Fazolky jí v Senagalu turisté v obhvězdičkovaných hotelích, základem senegalské stravy je rýže, ale tu Senegal dováží. A navíc zelené fazolky jsou zmražené a dopravované do evropských talířů letadly. Příspěvek ke globálnímu oteplení.

Francie navrhuje vypracování světového partnerského paktu, který by byl zasvěcen oživení produkce a rozvoji zemědělství. Zlepšit zavlažování, transformovat proukci na místě, zlepšit logistiku…

V mezičase OSN vytvořilo krizový štáb, který shromažďuje šéfy jednotlivých agentur OSN, zástupce IMF a zástupce Světové banky. Jednou z prvních akcí je prohlášení M HLOMESE, vedoucího krizového štábu, které se týká biopaliv: „Myslím, že je potřeba vyhnout se unáhleným odpovědím. Biopaliva byla vyvinuta jako odpověď na problematiku klimatických změn a z důvodu nutnosti snížit emise CO2," a dodal, „Nikdo si je nevymyslel jen pro radost."

Kdy se specialisté dohodnou mezi sebou?

 

PS:

V Evropě, podle nejmenovaných zástupců evropské komise, jsou to převážně  obchodníci, kteří vydělávají na krizi. Nárůst cen by v nejhorším případě měl být omezen na 5 procent a ne na 7, což je evropský průměr. Ceny chleba by se měly zvýšit o 3 až 4 procenta a ne o 10. Olej o 8 a ne o 12.  Mléko o 12 a ne o 15 atd….(Libération 29. duben 08)

 

+) Libération, 14.duben 08